sobota 16. března 2013

23. výprava

Bylo to super! Navzdory předpovědi počasí, která nebyla valná, se sluníčko nejen ukázalo, ale i vydatně hřálo. A tak jsme vyrazili na další, už 23. výpravu. Sraz byl v jednu na konečné tramvaje číslo jedna v Bolevci. Sešlo se nás 8 Velblodů a 2 Velbloudáři. Vydali jsme se přes trať a kolem rybníků do lesa, kde jsme se nejen vyslunili, ale i zahráli nějaké ty hry. Osvědčené počítání - schovku, dva týmy si navzájem schovaly poklad, s pomocí svých špiónů pak zase poklady našly a snědly a tentokrát zbyl čas i na stavění domečků "z mechu a kapradí".
Cestou jsme viděli bažanta a srnky, spoustu berušek (Táda z nich měl hotovou farmu) a posed, který jsme samozřejmě navštívili :-) Po celou dobu bylo ovšem třeba být ve střehu, protože ve hře byly ještě dva kolíčky, které fungovaly jako černý petr a nikdo je nechtěl mít na sobě, ani na batohu, až se vrátíme.
Když se sluníčko pomalu začalo naklánět k západu a ukázaly se nějaké ty mraky, vydali jsme se zpátky k tramvaji. Nedošli jsme nijak daleko, ale den jsme si parádně užili a těšíme se na příště!
Matějova soutěž - chyť si bonbón :-)
Zdroj 23. výprava

čtvrtek 21. února 2013

Baterková stopovačka

Ani ne týden po expedici - v pátek 8. února - se konal další ročník baterkové stopovačky. Změnilo se místo - místo dosavadní Radyně byl naším cílem Buben a nové bylo samozřejmě i téma. Letos jsme se vydali na putování s hobitem Biblo Pytlíkem a jeho přáteli - trpaslíky. Cesta byla dobrodružná. Cestou na nás číhali vrci, zlobři,skřeti, museli jsme ukrývat "miláška" před zákeřným Glumem a sledovat tajnou zprávu. Odpočinout jsme si mohli v Roklince, kde nás čekal kouzelný svítící strom, který nesl jako plody bonbóny. V cíli jsme dotali odměnu - podíl z pokladu trpaslíků a ještě něco na zub :-)
Bylo to moc krásné, hvězdy nám svítily o stošest a opravdu jsme si to užili. Škoda že nás nebylo víc. Snad příště!
Zdroj Baterková stopovačka

Zimní expedice

Ještě nám ani neoschla pololetní vysvědčení a už jsme spěchali na vlak a mířili směrem k Hojsovce. Zdejší fara nám poskytla azyl od čtvrtka do neděle. Velbloudům i Včelám a od soboty dokonce i Broučkům.
Cesta od vlaku byla docela dobrodružná. Lilo jako z konve a tma byla jako v pytli. Nakonec jsme ale faru našli, ubytovali se, najedli a ještě večer něco pozpívali a přečetli. Expedice se jmenovala vzhůru na pól a tak jsme si o dobývání pólu povídali vážně i nevážně.
V pátek jsme po jitřence vyrazili na vlak a dojeli na Špičák. Odtud jsme podnikli náročný výstup na Pancíř. Tam nás zahřála teplá polévka. A protože vytrvale sněžilo, nic nás nemohlo zadržet. Sáňkovali jsme, bobovali jsme, někteří i "prknovali" a to v naprosto nečekaných polohách (koukněte na fotky). Cesta zpátky byla sice dlouhá, ale zato z kopce, takže jsme mohli svoje vozítka opět použít i k přesunu směrem domů. Po návratu jsme se nabaštili dobrot, které nám připravily maminky a zase si něco povyprávěli a zazpívali. Únava byla značná, a tak jsme šli do hajan docela rádi.


Zdroj Zimní expedice - Hojsovka

Sobota byla sváteční, navštívili jsme místní kostel, kde jsme si mohli zazpívat, Pepa pro nás měl připravenou úvahu a opět nás neminul oběd. Na ten už dorazili i Broučci, a tak jsme byli komplet. Odpoledne jsme si zase užívali sněhu a večer jsme ještě jednou vyrazili ven, tentokrát na noční hru. Sbírali jsme části zprávy, která byla zašifrovaná. Luštění bylo náročné, ale Katka s Tádou na to přišli a vyluštili citát polárníka Scotta. Večer utekl jako voda a už nás čekala jen noc a balení a cesta domů. Někteří ještě stihli sáňkování za farou, něteří bojovali s chorobami a únavou raději v teple. Po obědě jsme naložili batohy do aut a spěchali na vlak domů.  Hymnou nám celou dobu byla píseň proti trudnomyslnosti. Na nádraží jsme si ji naposledy zazpívali, a pak už nás vláček dovezl zpátky k maminkám a tátům.



středa 23. ledna 2013

První noc v kostele



V sobotu 19. ledna jsem se nesešli jen na bohoslužbu, ale KVK centrum se kolem páté odpolední začalo znovu plnit. Tentokrát především dětmi a omladinou. Měli jsme v plánu prožít společný večer a noc. Sešlo se nás nakonec 26 dětí a několik dospěláků.
Tématem byla Bible - Boží slovo. Naučili jsme se novou písničku, zahráli jsme si hry, vyzkoušeli jsme si, zda si přečtený biblický text pamatujeme a rozumíme mu, pátrali jsme po dopisech a na oplátku jsme také nějaké psali (a kreslili).
Celým večerem (a později i nedělním ránem) nás provázel příběh o Valdenských. Zlatým hřebem bylo setkání s jedním z nich. Se zaujetím jsme si poslechli jeho příběh a přijali od něj plamen světla, které nese do světa.
Z takto zapálených svíček jsme pak vytvořili symbol prvních křesťanů. Díky silnému větru bylo těžké si svůj plamínek světla uchránit. (Stejně, jako je to někdy těžké v životě). Nejúspěšnějšími ochránci světla byli Elenka a Kamil, kteří jediní svoji svíčku donesli hořící až zpátky do KVK centra.
Příjemnou součástí našeho setkání byla také společná večeře. A tak bychom rádi touto cestou moc a moc poděkovali ochotným a šikovným kuchařkám - babičkám a maminkám, které nám nachystali plno dobrot. Bylo to mňam!
Večer utekl jako voda a tak jsme po společné modlitbě postupně zalezli do spacáků.
Ráno bylo hned, ani se nám moc nechtělo vstávat. A tak jsme se nasnídali, zazpívali si, poslechli poslední příběh a už tu byli rodiče, aby si rozebrali děti a věci, které jim patří :-)
 Noc v kostele byla za námi a snad jsme si ji docela pěkně užili. Alespoň Broučci určitě ano :-)

Několik fotek z Radkova foťáku najdete ZDE
Ostatní fotky jsou TADY 

středa 2. ledna 2013

Výprava 9. prosince

Na první letošní výpravě bylo nejnáročnější se na ní vypravit. Někteří marodili, někteří byli nastydlí, no a my ostatní jsme bojovali s časem a mrazem unavenou autobaterií. Po roztlačování auta a dobíhání vlaku někteří (hádejte kdo:-) byli už dostatečně unavení, ale naše skupina nejstatčnějších nakonec zvládla opravdu zimní přechod ze Šťáhlav do Starého Plzence.
Cesta netrvala dlouho, ale mráz byl tuhý, a tak nám ty necelé tři hodinky úplně stačily. Užili jsme si koulovačku, klouzačku a rozbíjení ledu, no a opět tryskový přesun na nádraží. I zpáteční vlak jsme stihli, a tak se Nikolka, Honzík, Matěj a Vítek se Zuzkou mohli vymrzlí a unavení vrátit zpátky do Plzně.
Chcete-li se podívat na pár fotek, jsou tady: fotky