První noc v kostele

V sobotu 19. ledna jsem se nesešli jen na bohoslužbu, ale KVK centrum se kolem páté odpolední začalo znovu plnit. Tentokrát především dětmi a omladinou. Měli jsme v plánu prožít společný večer a noc. Sešlo se nás nakonec 26 dětí a několik dospěláků.
Tématem byla Bible - Boží slovo. Naučili jsme se novou písničku, zahráli jsme si hry, vyzkoušeli jsme si, zda si přečtený biblický text pamatujeme a rozumíme mu, pátrali jsme po dopisech a na oplátku jsme také nějaké psali (a kreslili).
Celým večerem (a později i nedělním ránem) nás provázel příběh o Valdenských. Zlatým hřebem bylo setkání s jedním z nich. Se zaujetím jsme si poslechli jeho příběh a přijali od něj plamen světla, které nese do světa.
Z takto zapálených svíček jsme pak vytvořili symbol prvních křesťanů. Díky silnému větru bylo těžké si svůj plamínek světla uchránit. (Stejně, jako je to někdy těžké v životě). Nejúspěšnějšími ochránci světla byli Elenka a Kamil, kteří jediní svoji svíčku donesli hořící až zpátky do KVK centra.
Příjemnou součástí našeho setkání byla také společná večeře. A tak bychom rádi touto cestou moc a moc poděkovali ochotným a šikovným kuchařkám - babičkám a maminkám, které nám nachystali plno dobrot. Bylo to mňam!
Večer utekl jako voda a tak jsme po společné modlitbě postupně zalezli do spacáků.
Ráno bylo hned, ani se nám moc nechtělo vstávat. A tak jsme se nasnídali, zazpívali si, poslechli poslední příběh a už tu byli rodiče, aby si rozebrali děti a věci, které jim patří :-)
 Noc v kostele byla za námi a snad jsme si ji docela pěkně užili. Alespoň Broučci určitě ano :-)

Několik fotek z Radkova foťáku najdete ZDE
Ostatní fotky jsou TADY 

Výprava 9. prosince

Na první letošní výpravě bylo nejnáročnější se na ní vypravit. Někteří marodili, někteří byli nastydlí, no a my ostatní jsme bojovali s časem a mrazem unavenou autobaterií. Po roztlačování auta a dobíhání vlaku někteří (hádejte kdo:-) byli už dostatečně unavení, ale naše skupina nejstatčnějších nakonec zvládla opravdu zimní přechod ze Šťáhlav do Starého Plzence.

Cesta netrvala dlouho, ale mráz byl tuhý, a tak nám ty necelé tři hodinky úplně stačily. Užili jsme si koulovačku, klouzačku a rozbíjení ledu, no a opět tryskový přesun na nádraží. I zpáteční vlak jsme stihli, a tak se Nikolka, Honzík, Matěj a Vítek se Zuzkou mohli vymrzlí a unavení vrátit zpátky do Plzně.
Chcete-li se podívat na pár fotek, jsou tady: fotky

Martinská podkova 2012

Letošní, už desátý ročník, Martinské podkovy byl věnován putování po českých městech. Během necelých dvou hodin se v Borském parku pohybovalo asi sedmdesát dětí a jejich rodičů. Putovali do města k městu a plnili úkoly s nimi spojené - například město Písek si připomněli stavbou mostu, Mladou Boleslav závodem s autíčky na dálkové ovládání, v Liberci skládali puzzle s obrázkem Ještědu, v Pardubicích hledali radar, v Třeboni provedli výlov a jako Plzeňáci museli dokázat, že poznají "naše" památky.
Úkolů bylo celkem devět a u některých bylo nejnáročnější pročekat se frontou. Nakonec ale byly úspěšně splněny, kartičky vyplněny, diplomy a odměny byly rozdány a můžeme se těšit zase za rok.

Další fotky

A co na to Zuzanka?
Chodili jsme po stanovištích a  účelem bylo jít po všech stanovištích a dorazit do cíle. Mně se to moc líbilo. Ale boužel nevím, jestli se to líbilo i ostatním, což je škoda.