čtvrtek 1. září 2016

Nový školní rok

zahájíme již toto pondělí - 5. září 2016 v obvyklém čase a na obvyklém místě.
Tuto první schůzku věnujeme plánování celého roku, tak si dopředu rozmyslete, čím ho vyšperkujeme :-)

středa 17. srpna 2016

Hadovka 2016

Když někdo vysloví slovní spojení: Hadovka 2016, tak si vzpomenu, na naše vedoucí, otužování a studenou sprchu.
U světle modrých byli Kačaba, Maruška a potom tam přibyla i Eliška, u fialových alias tmavě modrých byl Ondra Černoch, Martin Novák a Kuba, u oranžových byl Ondra Novák a Verča + ještě od začátku Věrka Krasová, a u žlutých alias zelených byla Petra a Anežka a potom i Vojta. Měnili se tam po dobu pobytu 3 zdravotnice a 3 týmy kuchařů a kuchařek. První tam za zdravotnice přijela Esterka, potom Lucka z jižních Čech, a potom Miluška ze Sokolova. Z kuchařů byla první Jana Popelková, které ze začátku pomáhali Vojta s Eliškou a potom Adam Hofmeister, po nich přijeli Honza Liboťák, Dorka a Barča a nakonec tam byl Michal Vrba také s Dorkou.

1- světle modří se jmenovali Mozkovaři, jako spojení mozkomorů a avatarů, jejich pokřik byl:
Mozkovaři z Askavanu hlídají tam tlustou vanu,
mozkovaři útočí, se všema z vás zatočí.
2-fialoví alias tmavě modří se jmenovali No.13, protože jich bylo v týmu 13:
En O 1 3,
my jsme avouši!!!
3-žlutí, alias zelení se jmenovali Raláti, mají to zmíněno i v pokřiku¨:
Radioaktivní saláti,
říkáme si Raláti.
"Kolo, kolo, mlýnský.."
PROTOŽE BAGR!!!!!!!
3-oranžoví, kteří nesli jméno OBI:
Výsadkáři z GOBI,
 nakupují v OBI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Pokřiky se sice občas změnili, ale tyhle byli základní.
Možna si myslíte, že jsem udělala chybu, když jsem napsala u Ralátů i u Obi 3- a 3- a ne 3- a 4-, ale udělala jsem to naschvál, aby bylo poznat, kdo byl na jakém místě.

0-Vedoucí, měli jako vždy také svůj pokřik, jako vždy, opravdu dlouhý:
My jsme vaše velení, mozky máme zelený.
Na rameni hvězdičku, velíme na jedničku.
Raláti i mozkovaři, všem se nám tu dobře daří.
Když nás barel zlobí, koupíme ho v OBI.
13 nám nosí štěstí, na sluníčku, nebo v dešti.
Ester křičí:"Pozor na ně, nepřítel má bio zbraně."
Vezmi hadr, kýbl, savo, můžeš začít křičet "bravo".
Krásná paní v noci září, zamířilo k ní dost tváří.
s buzolou a navigací, do tábora zpět se vrací.
Klíšťata začala útočit, bolí nás bříška a hlavy.
TV HOPE, přijela natočit, v táboře večerní zprávy.
srazilo nás na kolena, že přijela hygiena.
Nejde centrála, došla voda, "velkého Vaška" každý volá:
Když se má dařit, tak se daří, ještě že v polňačce voda vaří.
Z hrnců ven hrne se horká pára, stará se luxusně náš topič Kája.
Koroze, tanky, i pěšáci, měli toho spoustu na práci:
uchránit štáb, zničit nepřítele, vše podle pokynů svého velitele.
Přepání v lese nebylo, protože nás nebe zalilo...
Krásná paní z policie, potěší nás i když lije.
Prozradí všem jak se bránit, jak pomáhat, jak chránit.
celý den jsme po okolí terén zkoumali,
hledali se totiž stopy, co únosci nechali.
naše mise měla úspěch, věc se zdařila,
parta černých ¨"maskovanců" v potu se dost smažila.
Zajatci jsou zase volní, včetně ADRÁtek,
armáda z HAD rychle míří do tábora nazpátel.
Jsme z armády H.A.D.,
Pán Bůh nás má rád!
Elen Hricová a Zuzka Breuerová
P.S. Fotky najdete tady

Hvězdárna Rokycany

Noc ze 4. na 5. června jsme společně s Broučky strávili na hvězdárně v Rokycanech. Její ředitel pan Halíř i jeho kolegyně se nám věnovali opravdu ukázkově.
Nejdříve jsme se seznámili s dalekohledy a tím, co se jimi sleduje, pak jsme se podívali na Slunce pomocí projekce přes dalekohled i přímo přes ochranná skla. Potom jsme si vyzkoušeli odpalování raket na reaktivní pohon a jelikož nás to vysílilo, následovalo opékání buřtíků - a také tedy vyndavání klíšťat. V mezičase jsme se ubytovali do pěti krásných zánovních chatek. No a protože přímé pozorování noční oblohy nám zhatily mraky, měli jsme možnost si letní oblohu prohlédnout alespoň pomocí počítačové simulace.
V obchůdku jsme si nakoupili na památku pohlednice s vesmírnými objekty i jiné krásy a pomalu se uložili ke spánku.
Ráno po snídani jsme se na hvězdárně rozloučili a vyrazili každý "po svých". Zatímco Broučky čekal výstup na rozhlednu Kotel, my, Velbloudi, jsme absolvovali stopovačku na astronomická témata. Tu pro nás připravil Martin Vávra jako úkol na rádcovský kurz. Moc se u povedla a zavedla nás na krásné místo nad rybníkem.
No a pak už jen vláček a cesta zpátky do náruče milujících rodičů....Poslední výprava letošního roku byla u konce a nezbývalo než začít trénovat na závěrečný program...

Robinzonáda 2016

Protože letos Robinzonádu pořádal Východní vítr, byla z našeho Divokého západu opravdu daleko. Takže největším výkonem (i díky Českým drahám) se ukázalo vůbec tam dojet :-) Sice místo plánované půl osmé to jistla půl desátá, ale nakonec se zadařilo :-)
Úvodní hru jsme stačili a s ní i uvedení do tématu. Protože od našeho kempu v České Skalici bylo opravdu blízko do Ratibořic, téma bylo na snadě...během celého víkendu jsme se setkali nejen s Babičkou, ale i s paní kněžnou, slečnou Hortenzií a mnoha dalšími postavami z knihy Boženy Němcové. Dokonec jsme měli možnost setkat se s novodobými "Černými myslivci" a jejich zbraněmi.
Také jsme si ledacos vyzkoušeli - kromě rozdělávání ohně a pečení placek například i dojení, stáčení medu, mlácení obilí, vožení hnoje...bylo toho dost a bylo to opravdu zajímavé. Za každou práci jsme získali odměnu v naturáliích (obilí, vejce, ale i třeba sekyru) a na trhu jsme je pak mohli vyměnit za odměny podle vlastní volby.
No a pak už nás opět čekala cesta zpátky. Sice zase se zpožděním, ale protože i přípoj v Pardubicích měl zpoždění, nakonec jsme do Plzně dorazili podle plánu. No a nezbývá než čekat, kam nás zavane příští Robinzonáda, kterou má na starost Severní hvězda - doufejme, že o něco blíž :-)

Klatovská pečeť

8. - 10. dubna jsme se na pozvání klatovských kamarádů vydali do jejich města společně s Broučky. Čekala nás nápaditá a napínavá hra "Dobývání Klatov" inspirovaná počítačovou hrou Dobyvatel.
Sešlo se nás celkem dost - z celého Divokého západu jsme opět potkali kamarády i nové tváře. Víkend nám při všem tom soutěžení, hraní, povídání a sportování rychle utekl. Loučilo se nám docela dobře, protože jsme věděli, že co nevidět nás čeká Robinzonáda a pak tábor, kde se zase všichni uvidíme.
Děkujeme organizátorům za přípravu hry, ale i za vynikající jídlo a vůbec za péči o nás :-) Tak DÍKY a brzy AHOJ!

čtvrtek 24. března 2016

33. výprava - z Mladotic do Plas

Vyjeli jsme vlakem v 8:16 směr Žihle. Poté jsme vystoupili a šli malebnou vesničkou, jako z obrázku Josefa Lady. Šli jsme chvíli lesem a houštím podél řeky a narazili jsme na krásné a malé vodopády, kde jsme strávili asi hodinku a moc jsme si to užili. Po další chvíli chůze jsme se domluvili a začali hrát suprovou hru. Spočívalo to v tom, že se jeden tým schoval (běželi napřed) a měli přepadnout tým, který šel vzadu po cestě. Nakonec jsme všichni byli od bláta, ale spokojení. Vrátili jsme se vlakem zpátky do Plzně v 15:41.
Víťa Breuer

úterý 15. března 2016

4. Noc v kostele 2016

12. března jsme šli v pět hodin do KVK centra a dali jsme si věci na jednu hromadu. Když jsme byli všichni, sedli jsme si ke stolu a zpívali jsme si. Téma bylo JAK (uhodnete, kdo to je?).
Poté jsme i my zjišťovali, kdo to je. Zjistili jsme, že je to Jan Ámos Komenský. Poté k nám přišli vyslanci Jana Ámose a předali nám zprávu, ale pouze tomu, kdo má čisté srdce. Ukázalo se, že ho má čisté jen malá Anežka. Šli jsme ho tedy hledat a podařilo se. Našli jsme ho. Měl rozbitý kufřík, Bibli kralickou a prchal před vojskem. Pak jsme šli do KVK. Když jsme přišli, hráli jsme hry a poté si dali výtečnou večeři - polévku a kuřecí stripsy. Pak jsme šli spát. Ráno jsme k snídani měli rohlíky s pomazánkou, ovoce a buchty. Nakonec jsme hráli fotbal a vybíjenou při čekání na rodiče :-)
Zapsali: Honza, Elenka a Zuzka

Apalucha 2016

Nejvíce se asi líbily palačinky. Pekl je Venca (Vašek, já :-)). Hodně jsme hráli na schovávanou - Katce se to moc nelíbilo, protože jsme málem zmordovali celou chalupu. Byli jsme na dlouhém výletě a ničili jsme každou zmrzlou louži. Téma bylo "ZTRACENI". Měli jsme spoustu dobrého jídla. Nejlepší bylo, jak jsme si na konci povídali s Katkou o plánování akcí. V neděli jsme šli k řece a hráli hry se zavřenýma očima. v pátek jsme měli od Tády šneky. Ráno jsme měli kázání od Dominika. Bylo dobrý. V sobotu jsme hráli Tádovo a Vaškovo hru. Byla dlouhá, ale zábavná.
Zapsali: Vašek, Majda a Matěj

32. výprava - sáňkování ve Zdemyslicích

Dne 24. ledna se naše skupina Velbloudů rozhodla, že pojedeme na kopec ve městě nebo vesnici Zdemyslicích - po návrhu Domikika a Majdy Fialových. (Táda) Jeli jsme tam vlakem. cesta na kopec byla strastiplná a velice nepohodlná. Ale přesto jsme si pěkně zabobovali i díky dobře upravenému skokánku (Vítek). Moc sněhu tam nebylo, ale přesto se to dalo. Pěkně jsme se vyváleli v křoví, když jsme sjeli až dolů. Táda zkoušel na svém "snowboardu"sjet kopec a pak i skokánek. Při většině pokusů se rozflákal. Pepa se šel podívat na druhou stranu kopce, jestli tam není víc sněhu. Nebylo. (Dominik)
Nakonec jsme zůstali na jednom kopci. Všichni jsme sjížděli různými způsoby na svém "vozidle". Všichni se alespoň 2x vyflákali. Dali jsme si svačinu a teplý čaj, který nás hodně zahřál. Na konci jsme se všichni fotili, když jsme vyskočili do vzduchu. Cesta zpátky nás zmohla úplně. U vlaku jsme všichni lehli a čekali, až přijede ten správný spoj. Ve vlaku jsme si odpočinuli a šli jsme domů.
Tuhle výpravu jsme si všichni užili a už se těšíme na další výpravu na sněhu! (Niki)