Podzim u Velbloudů

Čas letí jako voda, a tak koukám, že je pomalu jaro a na našem blogu začíná školní rok :-(
Tak abychom si alespoň připomněli, co bylo letos na podzim pro nás to nejdůležitější, vezmeme to podle kalendáře:

25. 9. proběhl již tradiční Skvrňanský trakař. Pro naše kamarády z Broučků a Svišťů, ale samozřejmě i pro ostatní děti, jsme pod vedením Ali Bubeníkové připravili různá stanoviště a nakonec i pohádku. Stanoviště byla na téma večerníčků, takže děti mohly potkat Pata a Mata, Maxipsa Fíka a řadu dalších kamarádů. No a při pohádce se letos  Alča, Niki a Zuzka převtělily v Camfourka, Macourka a Kočičáka. Byla to velká legrace a všichni jsme si to pěkně užili. Můžete se podívat na fotky TADY

16.10. jsme vyrazili na první letošní (ale v pořadí už 34.) výpravu. Tentokrát do Mariánských Lázní a společně s kamarády z Karlových Varů a Chebu. Počasí nám přálo, navštívili jsme park miniatur, oboru s daňky, samozřejmě centrum města a chybět nemohly ani lázeňské oplatky. Škoda jen, že na lanové centrum nám nezbylo víc času...tak snad se do Mariánek ještě jednou vrátíme, abychom si ho náležitě užili :-) Fotky z výpravy najdete ZDE.

12.11. zase proběhl další ročník Martinské podkovy, tentokrát jsme cestovali českou historií. Na nás Velbloudech bylo opět obsadit stanoviště a společně s dospěláky povyprávět o slavných českých velikánech mladším kamarádům. Letos byla opravdu zima, a tak se sešlo dětí o něco méně, než obvykle, ale i tak byla nálada výborná a zase to rychleji odsejpalo :-) Protože fotit potmě je náročné, je fotek jen pár a najdete je TADY.

No a největší vytrvalci  hned druhý den 13.11. vyrazili s Pepou do Prahy, aby se od profíků naučili, jak natáčet a upravovat video. Protože nás potrápila střevní viróza, jel opravdu jen zbyteček: Táda, Honza, Vašík a Pepa.
.

Nový školní rok

zahájíme již toto pondělí - 5. září 2016 v obvyklém čase a na obvyklém místě.
Tuto první schůzku věnujeme plánování celého roku, tak si dopředu rozmyslete, čím ho vyšperkujeme :-)

Hadovka 2016

Když někdo vysloví slovní spojení: Hadovka 2016, tak si vzpomenu, na naše vedoucí, otužování a studenou sprchu.
U světle modrých byli Kačaba, Maruška a potom tam přibyla i Eliška, u fialových alias tmavě modrých byl Ondra Černoch, Martin Novák a Kuba, u oranžových byl Ondra Novák a Verča + ještě od začátku Věrka Krasová, a u žlutých alias zelených byla Petra a Anežka a potom i Vojta. Měnili se tam po dobu pobytu 3 zdravotnice a 3 týmy kuchařů a kuchařek. První tam za zdravotnice přijela Esterka, potom Lucka z jižních Čech, a potom Miluška ze Sokolova. Z kuchařů byla první Jana Popelková, které ze začátku pomáhali Vojta s Eliškou a potom Adam Hofmeister, po nich přijeli Honza Liboťák, Dorka a Barča a nakonec tam byl Michal Vrba také s Dorkou.

1- světle modří se jmenovali Mozkovaři, jako spojení mozkomorů a avatarů, jejich pokřik byl:
Mozkovaři z Askavanu hlídají tam tlustou vanu,
mozkovaři útočí, se všema z vás zatočí.
2-fialoví alias tmavě modří se jmenovali No.13, protože jich bylo v týmu 13:
En O 1 3,
my jsme avouši!!!
3-žlutí, alias zelení se jmenovali Raláti, mají to zmíněno i v pokřiku¨:
Radioaktivní saláti,
říkáme si Raláti.
"Kolo, kolo, mlýnský.."
PROTOŽE BAGR!!!!!!!
3-oranžoví, kteří nesli jméno OBI:
Výsadkáři z GOBI,
 nakupují v OBI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Pokřiky se sice občas změnili, ale tyhle byli základní.
Možna si myslíte, že jsem udělala chybu, když jsem napsala u Ralátů i u Obi 3- a 3- a ne 3- a 4-, ale udělala jsem to naschvál, aby bylo poznat, kdo byl na jakém místě.

0-Vedoucí, měli jako vždy také svůj pokřik, jako vždy, opravdu dlouhý:
My jsme vaše velení, mozky máme zelený.
Na rameni hvězdičku, velíme na jedničku.
Raláti i mozkovaři, všem se nám tu dobře daří.
Když nás barel zlobí, koupíme ho v OBI.
13 nám nosí štěstí, na sluníčku, nebo v dešti.
Ester křičí:"Pozor na ně, nepřítel má bio zbraně."
Vezmi hadr, kýbl, savo, můžeš začít křičet "bravo".
Krásná paní v noci září, zamířilo k ní dost tváří.
s buzolou a navigací, do tábora zpět se vrací.
Klíšťata začala útočit, bolí nás bříška a hlavy.
TV HOPE, přijela natočit, v táboře večerní zprávy.
srazilo nás na kolena, že přijela hygiena.
Nejde centrála, došla voda, "velkého Vaška" každý volá:
Když se má dařit, tak se daří, ještě že v polňačce voda vaří.
Z hrnců ven hrne se horká pára, stará se luxusně náš topič Kája.
Koroze, tanky, i pěšáci, měli toho spoustu na práci:
uchránit štáb, zničit nepřítele, vše podle pokynů svého velitele.
Přepání v lese nebylo, protože nás nebe zalilo...
Krásná paní z policie, potěší nás i když lije.
Prozradí všem jak se bránit, jak pomáhat, jak chránit.
celý den jsme po okolí terén zkoumali,
hledali se totiž stopy, co únosci nechali.
naše mise měla úspěch, věc se zdařila,
parta černých ¨"maskovanců" v potu se dost smažila.
Zajatci jsou zase volní, včetně ADRÁtek,
armáda z HAD rychle míří do tábora nazpátel.
Jsme z armády H.A.D.,
Pán Bůh nás má rád!

Elen Hricová a Zuzka Breuerová

P.S. Fotky najdete tady

Hvězdárna Rokycany

Noc ze 4. na 5. června jsme společně s Broučky strávili na hvězdárně v Rokycanech. Její ředitel pan Halíř i jeho kolegyně se nám věnovali opravdu ukázkově.
Nejdříve jsme se seznámili s dalekohledy a tím, co se jimi sleduje, pak jsme se podívali na Slunce pomocí projekce přes dalekohled i přímo přes ochranná skla. Potom jsme si vyzkoušeli odpalování raket na reaktivní pohon a jelikož nás to vysílilo, následovalo opékání buřtíků - a také tedy vyndavání klíšťat. V mezičase jsme se ubytovali do pěti krásných zánovních chatek. No a protože přímé pozorování noční oblohy nám zhatily mraky, měli jsme možnost si letní oblohu prohlédnout alespoň pomocí počítačové simulace.
V obchůdku jsme si nakoupili na památku pohlednice s vesmírnými objekty i jiné krásy a pomalu se uložili ke spánku.
Ráno po snídani jsme se na hvězdárně rozloučili a vyrazili každý "po svých". Zatímco Broučky čekal výstup na rozhlednu Kotel, my, Velbloudi, jsme absolvovali stopovačku na astronomická témata. Tu pro nás připravil Martin Vávra jako úkol na rádcovský kurz. Moc se u povedla a zavedla nás na krásné místo nad rybníkem.
No a pak už jen vláček a cesta zpátky do náruče milujících rodičů....Poslední výprava letošního roku byla u konce a nezbývalo než začít trénovat na závěrečný program...

Robinzonáda 2016

Protože letos Robinzonádu pořádal Východní vítr, byla z našeho Divokého západu opravdu daleko. Takže největším výkonem (i díky Českým drahám) se ukázalo vůbec tam dojet :-) Sice místo plánované půl osmé to jistla půl desátá, ale nakonec se zadařilo :-)
Úvodní hru jsme stačili a s ní i uvedení do tématu. Protože od našeho kempu v České Skalici bylo opravdu blízko do Ratibořic, téma bylo na snadě...během celého víkendu jsme se setkali nejen s Babičkou, ale i s paní kněžnou, slečnou Hortenzií a mnoha dalšími postavami z knihy Boženy Němcové. Dokonec jsme měli možnost setkat se s novodobými "Černými myslivci" a jejich zbraněmi.
Také jsme si ledacos vyzkoušeli - kromě rozdělávání ohně a pečení placek například i dojení, stáčení medu, mlácení obilí, vožení hnoje...bylo toho dost a bylo to opravdu zajímavé. Za každou práci jsme získali odměnu v naturáliích (obilí, vejce, ale i třeba sekyru) a na trhu jsme je pak mohli vyměnit za odměny podle vlastní volby.
No a pak už nás opět čekala cesta zpátky. Sice zase se zpožděním, ale protože i přípoj v Pardubicích měl zpoždění, nakonec jsme do Plzně dorazili podle plánu. No a nezbývá než čekat, kam nás zavane příští Robinzonáda, kterou má na starost Severní hvězda - doufejme, že o něco blíž :-)