24. výprava - výstup na vrch Drsník

...že žádný takový neznáte? To se ani nedivím. Takto se asi do 17. století jmenoval kopec nad Plzní s rozhlednou, kterému později lidé začali říkat podle množství krkavců - Krkavec :-)
Sešli jsme se na vlakovém nádraží a vydali se vláčkem do Třemošné. A pak už nás cesta i necesta vedly směrem na Krkavec.
Cestou jsme sbírali body za všímavost a hledali rozbitá okna, ptačí hnízda, živé koně, křížky, housenky a ještě ledacos jiného. Nesměla chybět pravidlná schovka, obohacená tentokrát i o povodeň (do 10 se každý musel vyškrábat co nejvýš, aby ho povodeň nesmetla). Opět jsme pašovali na cizí batohy a bundy kolíčky (které se opět před koncem výpravy záhadně ztratily) a samozřejmě svačina, oběd, zase svačina, "nemáte někdo bonbón?"..."kdy už tam budem?" ....."já už nemůžu"...
Ušli jsme toho dost, a nakonec dorazili i pod rozhlednu. Zvenku se nám zdála malá, podle počtu schodů velká a z ochozu tak akorát. Prohlédli jsme si z výšky přilehlé  luhy a háje, no a samozřejmě Plzeň.
Na zpáteční cestě jsme pro velký úspěch opět budovali domečky pro skřítky. Když byla stavba ukončená, nastěhovali se do nich gogouni :-)
Na třetí jsme to zpátky nestačili, dokonce ani na půl čtvrtou, ale rodiče nám přišli naproti, a tak jsme se všichni šťastně shledali. Ráno a během dne sice ještě poletoval sníh, ale odpoledne už vykouklo i sluníčko. A tak věříme, že příští výprava, už bude konečně "jarní" :-)

Zdroj 24. výprava