Vyrazili jsme čtyřmi vozy jednoho parného pátečního odpoledne. Jak už to po pátečním vedru bývá, měl nás čekat studený deštivý víkend. Už za tmy a bubnování kapek dešťové vody jsme třemi povozy dorazili do kempu v Hrádku nad Nisou. Naštěstí zima byla jen trochu a ani toho deště jsme si nakonec příliš neužili. Před námi byly dva dny plné her, klábosení a dobrodružství. Sobotu jsme začali samozřejmě snídaní. Program pokračoval mocnými chvalozpěvy, multimediálním kázáním o Ptahfinderovi a pátráním po tom, co se vlastně bude dít dál. A dělo se. Padání, tápání, jízda na vozíku, plavení se, házení, chytání a mnoho mnoho dalších kuriozit. Také jsme poseděli na trojzemí, místě, kde se zázračným způsobem stékají hranice tří států a proudu řeky Nisy a malého potůčku, který se tak zábavně přesakuje. Večer patřil slavnostnímu slibu početné skupiny Pathfinderů. bylo to opravdu večer, opravdu slavnostní. Bylo hezky, nad ztichlým jezerem planul oheň a nesly se hlasy slibujících. A to je dobře.
V neděli jsme provedli zatěžkávací zkoušku falšovaného městečka z pravého Divokého západu. Nemyslete si, nebylo to jen střílení ze starých pušek a mladých pistolí, popíjení mléka s Indiány a cowboji a házení tomáhawkem, jakkoli to zvláště některým šlo dobře od ruky. I na kulturu došlo. Výtvarné umění, soulový zpěv a předtím, jako vrchol dne, návštěva věhlasného muzea Karla Maye. Ač nerado, nakonec přišlo jedno větrné nedělní odpoledne. Nasoukali jsme se do čtyř vozidel a po marné zastávce v libercké nemocnici nabrali kurz na Plzeň. Za námi byly dva dny plné her, klábosení a dobrodružství.
Žádné komentáře:
Okomentovat