Za krásného slunného dne třetího měsíce dubna se výprava naše k dalšímu hradu ubírala. Počátek cesty zraněním odvážné panny Martiny byl zkalen, ale dále už žádné nástrahy nás nečekaly, krom kilometrů nesčíslných. Všichni rytíři správnou cestu našli a až k hradu Volfštejnu se dobrali.
Zdi jeho již podlehly zubu času, ale věž jeho stále strmí do výšky 23 metrů a síla zdí jeho úctu k stavitelům budí.
Hrad jsme si prohlédli, vydatný oběd pojedli a dokonce poklad skrytý našli (prý dnešním jazykem "keška" se nazývá a lidé s mašinkami podivnými ho hledají).
Po krátkém odpočinku jsme na cestu zpáteční vyrazili, neboť na dlohou cestu času nebylo mnoho. Všichni Velbloudi statečně urazili celých čtrnácte kilometrů a domů se zdárně navrátili...
Klub Pathfinder
oddíl ARARAT
Bezvacity
Žádné komentáře:
Okomentovat