neděle 15. července

Neděle byla dobrodružná. Vydali jmse se na výlet k bledým tvářím. Cestou jsme pátrali po obrazech indiána, který nám postupně sdělil tanou zprávu. Ale popořádku. Nejprve jsme dobíhali železného oře, po pěší tůře jsme dorazili pod hrad Buben, kde chyběl most, který strhla povodeň. No a protože "Indiáni z Hadovky nejsou žádné bábovky", rozhodli jsme se přebrodit. Vzhledem k tomu, že předtím hodně pršelo, bylo vody víc, než jsme počítali. Publikum jsme měli hojné a Mži jsme statečně překonali, opět beze ztrát na životech, pouze některé kusy oblečení vodě podlehly... Na statek do Újezda nade Mží jsme dorazili o hodně později, ale tím nesnáze skončily. Čekalo nás povídání o Keltech, kde jsme si vyzkoušeli, jak žili, a povídání o koních, na kterých se všichni bojovníci svezli. Zpátky nás dovezla už od loni osvědčená Máňa, takže závěrečná bouřka s vydatným lijákem už nás nemohla rozhodit... A co nám tedy sdělila indiánova zpráva? "Nádherné je modré nebe a zelená tráva, avšak nádhernější je mír mezi lidmi." (Omahové)