středa 28. července 2010

Tábor Hadovka 2010

Protože se ani moc nedá do jednoho článku napsat všechno, co jsme za ten týden stihli, vezmeme to alespoň stručně: Ještě před začátkem tábora nám všem přišel dopis od královny! Že jste ještě nikdy dopis od královny nedostali? A to my zase jo! A představte si, žádala nás o pomoc. Protože král Stříbrného království byl zákeřně zajat Černým rytířem a ona sama unikla jen o vlásek! Prosila nás, abychom se připojili k ostatním rytířům a pážatům. No a jelikož jsme všichni v té době již byli panoši, neváhali jsme a zamířili směr Okrouhlé hradiště, ležení rytířů Stříbrného království. A tak nás v neděli 18. července přijelo osm panošů a hned jsem se dali do práce. Museli jsme vymyslet každý svůj erb, název a vlajku svého rytířského řádu a jeho pokřik. Rytířské řády jsem ustavili dva: Ostré meče, do kterých patřili Martinka, Pavlík, Honzík Klimeš a Vítek a Dračí jezdce, mezi které patřili Nikolka, Zuzanka, Matýsek a Honzík Špeta. A pokřiky? "Ostré meče k cíli letí, neminou a vždy se trefí!" tak to volali na každém nástupu modře oblečení bojovníci a oranžoví Dračí jezdci skandovali: "Draci a dračice jedou, oheň a plameny vezou!" V pondělí nás hned dopoledne v ležení navštívil pan Makoň a vyprávěl nám o záchranné stanici ohrožených živočichů. Dokonce nám jich několik přivezl i ukázat. Výra Kubu, puštíka Rozárku a kavku. Po jeho odjezdu jsme se pustili do práce, abychom připravili dřevo pro kuchyni i na táborák. Pak nás čekal výborný oběd a odpoledne vyrábění štítů. Povedli se nám moc! Posuďte sami :-)No a večer některé z nás čekala první hlídka. Úterní ráno bylo opět zpestřeno návštěvou, tentokrát jsme si s kamarády z UHÚLu povídali o tom, jak je pro nás les užitečný a kde všude nám pomáhá. Zahráli jsme si bi nějaké hry a dostali jsme i něco na památku :-) Po obědě jsme se vydali na lov. Na začátku nás čekal hon na vlky. Střídali jsme se, kdo bude vlk, honec a lovec. Terén byl jak ve Vietnamu, někteří i pohřbili gumovky, ale naštěstí jsme všichni přežili. Zřejmě proto, že se střílelo jenom hadrovými koulemi :-) Pak jsme si dali sváču a šli zase lovit. Nejprve jsme skolili strašlivého medvěda. Byl tak strašný, že jsme si ho ani nevyfotili :-)) pak nás čekal rybolov v Hadovce. Potom jsme stopovali Mirku až k terči se šipkami, no a nakonec jsme lovili lukem lišku a kuší divočáka...večer jsme ještě stihli táborák a navíc se v našem ležení začaly objevovat tajemné černé růže - poselství Černého rytíře. Středa začala, jak měla. Návštěvy žádné nebyly, takže jsme se po snídani vrhli rovnou do práce. Nosili jsme vodu a pumpovali do nádrže, a tak. Po svačině jsme šli vyrábět. Kluci lampióny a slečny čelenky se závojem na večerní slavnost. Odpoledne nás čekal opravdový rytířský turnaj. Soutěžili jsme v soubojích s dřevcem, ve špalkované, v chůzi na chůdách, v hodu šipkami, ve střelbě z luku a hlavně v kyblíkované. Bojovali jsme s nasazením, až nás to všechny zmohlo. Večeře tentokrát probíhala ve slavnostním duchu. Velké i malé dámy se na to oblékly, tety z kuchyně nám připravily slavnostní pohoštění a dokonce jsme si i zatancovali! Ale ani to ještě nebyl konec programu. Ještě nás čekala cesta Dračím údolím, kam jsme si mohli dojít pro kamínek odvahy. Vedla nás světélka a všichni jsme cestu nakonec zvládli. Vítek a Honzík Klimeš dokonce sami, Zuzanka jen za velké podpory Martinky. Ostatní šli také ve dvojicích, ale nikdo už se nebál. Proto si všichni kamínek odvahy opravdu zasloužili. Čtvrtek byl horký den, a tak jsme se vrhli do akce hned ráno, ještě za chládku. Král Vladan nám opět poslal dopis, a tak jsme se podle návodu v dopisu vydali na cestu vyznačenou purpurovou barvou a balónky, ve kterých byly části vzkazu. Tak jsme se dostali na hrad Gutštejn, kde jsme sice objevili poklad ( a spravedlivě si ho rozdělili), ale po Černém rytíři nám zbyla jen vlajka. Asi prchal ve spěchu... Sice před námi utekl, ale černé růže posílat nepřestal. V truhle s pokladem jsem objevili ještě dopis s návodem, jak Černého rytíře zničit. Ale otevřít jsme ho směli až v pátek. Tak snad zítra! Jinak po návratu z Gutštějna nás čekal vynikající guláš a koupání, no a nakonec i velkáči, kteří se ke své velké radosti vrátili z dalekého putování. Po celodenním vedru nás zchladila bouřka, naštěstí bez většího větru. Zato ale stoupla voda v Hadovce a některé chlazené pochutiny a potraviny poponesla o kus dál. V pátek jsme se věnovali vyrábění mečů (a velkáči i štítů) a samozřejmě nezbytné práci. Po svačině jsme konečně rozpečetili pergamen z Gutštejna a začali pátrat po tom, jak zničit Černého rytíře. Za pomoci alchymisty jsme zviditelnili nápis a zjistili, že máme získat meč, ve kterém je ukryta rytířova moc, řetěz, ve kterém je jeho síla a srdce, ve kterém je jeho život. A tak jsme se po skupinách vydali je hledat. Trochu problém byl, že je hlídali draci. Naštěstí se ukázalo, že je hravě zlikvidujeme. A zatímco my jsme bojovali s draky, velkáči se vydali po stopách Černého rytíře, aby ho zajali. Meč i řetěz byl záhy získán a zničen, čímž jsme pomohli, aby přemáhání rytířovo bylo snazší. A právě, když Dračí jezdci a Ostrý meče dorazili se srdcem, byl za velkého pokřiku rovněž přiveden rytíř. Zákeřný Pepa se sice pokusil mu nenápadně dopomoci k útěku, ale rytíř neměl šanci. A tak byl přemožen a jeho moc nad Stříbrným královstvím byla zlomena. Trochu jsme se báli, co Vladan, protože nám o něm ratíř nic neřekl. Ale již večer měla královna list, ve kterém nám král děkoval za vysvobození a sliboval, že nás druhého dne v táboře navštíví... V sobotu jsme si po velkém boji zaslouženě přispali, bohatě posnídali a nasytili i duchovní stravou. Pěkně jsme si zazpívali a Ivan přidal něco z Božího slova. No a odpoledne to přišlo! Návrat krále! Přišel pěšky, protože ve vězení s sebou koně neměl, ale oděv již měl královský. Poděkoval nám za záchranu a poslechl si, jak náš boj s rytířem probíhal. Dokonce se rozhodl nás všechny (!) pasovat na rytíře!!! A tak jsme z jeho rukou obdrželi medaili, glejt rytíře a ještě odměny. Následovala hostina i s tancem a bohatým pohoštěním, a večer jsme zakončili kolem ohně v bratrském kruhu. Nastala neděle, balení a loučení. Tak nám ten týden utekl, ani jsme nevěděli jak. Ale odjížděli jsme s pocitem dobře vykonané práce. Vladan je svobodný, Stříbrné království je také volné a my můžeme v klidu zamířit k domovu. Tak zase za rok! A pokud budete chtít zavzpomínat nad fotkami, najdete je tady...

pátek 2. července 2010

12. výprava Na hrad Buben

Zdroj 12. výprava
V neděli 27. června jsme vyrazili na poslední letošní výpravu. Nejdřív jsem se projeli vlakem do Plešnic. Bylo tam hezky. Měli tam, a snad stále mají, pěkné hřiště s prolejzačkami. Pak jsme šli Žabím žlebem na Hrad. Přes cestu skákaly pidi miďi žabički. Hrad se jmenoval Buben. Příjemně jsme tam posvačili. Pak jsme šli do přístavu. Snědli jsme nanuka a odjeli parníkem do lesa. V lese jsme hledali místo na opékání buřtíků. Našli jsme ho. Pak jsme hledali nádraží Pňovany. Také jsme ho našli. Hned prvním vlakem jsme odfrčeli do Plzně. Koneckonců to nebyla zas tak špatná výprava.