úterý 29. srpna 2017

Noc v kostele 2017



Ze soboty 22.4. na neděli 23.4. nocovali Pathfindeři našeho oddílu opět v KVK. Letos nás při tvorbě programu inspiroval židovský svátek púrim a aktivity s ním spojené.  Celou akcí nás provázela písnička „Hevenu šalom alechem“ a plnění povinností stanovených sanhedrinem (nejvyšší rabínskou radou) pro oslavy svátku Púrim:
  1. Mikra megila (čtení megily) - dvakrát během svátku slyšet čtení megily = knihy Ester. My jsme si knihu Ester nečetli, ale poprvé jsme si ji poslechli v poutavém vyprávění vnuka Mordokaje (alias Radka Brůhy). Poslechu příběhu ale předcházelo vyrábění chrastítek, protože během poslechu příběhu musí být jméno „zlotřilého Amálekovce Hamana“ přehlušeno dupáním, chrastěním a jakýmkoli jiným hlukem – což si děti patřičně užily :-) Podruhé jsme příběh knihy Ester zhlédli v jednom dílu seriálu „Biblická pátrání“.
  2. MištePurim (purimová hostina) – za vyplnění této velmi milé povinnosti vděčíme maminkám a babičkám, které nám na hostinu dobroty navařily a napekly. Děkujeme moc!
  3. Mišloachmanotišle-re’ehu (posílání dárků jeden druhému) - každý alespoň jednomu příteli pošle dvě porce něčeho k snědku či pitíve večerních hodinách jsme upekli Hamanovy uši – pečivo, které se na svátek Púrim tradičně připravuje, a zabalili je domů, jako dárek maminkám.
  4. Matanotle-evjonim (dary chudým) – tak tuto „povinnost“ jsme splnili prostřednictvím sbírky pro Adru. Povedlo se nám vybrat 1202,-Kč, které budou věnovány dětem z Bangladéšské Čalantiky.
To ale není zdaleka všechno…protože v příběhu o Ester je mnoho věcí utajeno a postupně vyjde na povrch, bývá součástí oslav také karneval – což jsme samozřejmě využili a nápaditost dětí při tvorbě masek neznala mezí – pokud chcete, koukněte na fotky…
No a abychom si také zasoutěžili, měli Velbloudi připravenou pro kamarády z Broučků a Svišťů také hru, při které splnění každého úkolu bylo odměněno doplňkem k obrázku královny Ester nebo krále Ahašvéroše. Obrázky nám navrhla a nakreslila Alenka Bubeníková – i jí moc děkujeme! Jakmile byly shromážděny všechny koruny, žezla a součásti oblečení, vznikly obrázky, které si můžete prohlédnout v chodbě u kluboven.
Když bylo dosoutěženo, dojedeno a dokarnelováno – mladší kamarádi šli do Hajan a Velbloudi si ještě poslechli Pepovo vyprávění o historii Židů a jejich pronásledování – nejen Hamanem a Hitlerem, ale i třeba Lutherem nebo Karlem IV. Noc v kostele utekla superrychle, ale opravdu jsme si ji vychutnali a zároveň se obohatili nejen o zážitky, ale i o nové vědomosti… tak snad zase za rok!


 

Plzeňská pečeť 2017


7. - 9. 4. 2017 proběhla v našem sboru a bližším i vzdálenějším okolí letošní Plzeňská pečeť. Sjeli se k nám kamarádi z celého Divokého západu, abychom si připomněli

Dobrodružství hrdinů víry 

Našel se čas na povídání, zpívání a hraní her, samozřejmě nechybělo ai výborné jídlo a noclehy jsme našli v blízké tělocvičně, kterou jsme využili i pro sportování. Při tom všem mohli naši kamarádi také trochu poznat Plzeň a jají krásy, včetně Velké synagogy, kterou jsme navštívili v neděli dopoledne. Akce se povedla a jsme zvědaví, který oddíl  nás na pečeť pozve příští rok a kam to bude :-)
Fotky z akce si můžete prohlédnout TADY 

 


pondělí 1. května 2017

36. výprava z Nepomuku do Ždírce

5. března 2017 v 8:06 jsme nasedli na vlak z Plzně na Nepomuk.Vystoupili jsme - jo, vy vlastně nevíte, kdo jsme "my". Tak tedy "my" jsme Elenka, Zuzka, Matěj, Vašík a Vítek s Katkou.
Cílem naší výpravy bylo najít nějaké kešky, opéct si buřty a na chvíli se nadýchat čerstvého vzduchu. První kešku u kapličky "Svatého Vojtěcha u Šlápěte" jsme ale nemohli najít, tak jsme ji přeskočili.
Když se blížil čas oběda, našli jsme si v lese mýtinku a snosili dříví k ohništi. Vzali jsme si sirky a začali rozdělávat oheň. Ale sirky se cestou záhadným způsobem namočily a nešel s nimi zapálit oheň. Naštěstí jsme u sebe měli dvě křesadla. Jedno ale nekřesalo, takže jsme se museli u křesání střídat. Nejdřív to zkoušel Vítek, který dělal velké jiskry, ale ani papír od nich nechytl. Potom ho vystřídal Vašík, který sice oheň rozkřesal, ale zafoukal vítr a bylo po ohni. Nakonec jsme ale oheň rozkřesali a buřty opekli. Sice jsme na tom ztratili nějaký čas, ale kdybychom oheň zapálili hned, tak by nám ty buřty tak nechutnaly. Poté, co jsme dojedli jsme se vydali na zámek Zelená hora a odtud jsme vyrazili na zpáteční vlak.
Napsala Zuzka Breuerová

sobota 11. března 2017

Apalucha



Jeli jsme s Velbloudama 2.- 6.2. 2017 na Apaluchu do Lešišan. Když jsme ve čtvrtek přijeli, byla už tma. Proto jsme se vybalili a následně jsme zamířili na večeři. K večeři byly hamburgery. Každý den měl někdo jiný službu na mytí nádobí a přípravu jídla. Po večeři  jsme hráli hry, zpívali jsme a měli jsme volno. Následný den jsme šli na celodenní výlet na rozhlednu Svatobor. Na rozhledně jsme si dali teplý oběd. Když jsme dojedli, šli jsme se kouknout na vyhlídku. Bylo hezké počasí a bylo hezky vidět všechna města. Potom co jsme si vše prohlédli, jsme zamířili domů. Cestou dolů jsme jeli na bobech a sáních. Jelo nám to hezky, protože většina kopce byla dolů. Druhý den ráno jsme měli bohoslužbu, kterou měla Ellenka. Zahráli jsme si biblické hry od Vašíka a šli jsme bobovat. K obědu byl guláš. Po obědě jsme opět vyrazili na svah. Večer nás čekala noční bojovka od Niki. Všichni si ji užili. V neděli ráno jsme bobovali a balili. Po obědě jsme jeli domů. Celá akce byla super!
Napsala Niki Vrbová

35. výprava sáňkování v Rudě

8. ledna jsme vyrazili i s Broučky do Železné Rudy. Jelikož Katka nemohla, jel s námi jen Pepa. Vlakem jsme dojeli až na zastávku Ruda – centrum a našli jsme nejbližší kopec. Bylo to na malém kopečku vedle lyžařského areálu Samoty.  Tam jsme si vyjezdili dráhu v hlubokém sněhu. Na oběd nás přišel vyzvednout Pepa, který mezi tím byl na obhlídce po lepším kopci. Zašli jsme si do vyhřáté restaurace
na oběd. Ochutnali jsme od Zuzky palačinky, byly hrozně dobrý, mňam!
Odpoledne jsme šli na protější kopec, kde Pepa před obědem našel místo na lepší sáňkování. Nebyl projetý a tak jsme ho museli projet. Nakonec jsme tam vyjeli super dráhu i se skokánky a dokonce jsme přemluvili Pepu, aby si s námi zajezdil. Potom jsme se smutně vraceli k nádraží. Cestou jsme viděli dům, který měl na okapu metrové rampouchy! To v Plzni nikdy neuvidíme.
Byla to super neděle!
Majda Fialová