Múzička 2015

Jako tradičně jsme v půlce října vyrazili do Prahy na Múzičku. Téma bylo letos čas a my jsme se účastnili ve třech kategoriích: recitovaly za nás Niki se Zuzkou, zpívali a hráli všichni.
Písničku "Hodiny" pro nás napsal Michal Miklánek a byl to tedy nářez :-) V kategorii dramatická tvorba jsme předvedli scénku "Lektvar přátelství" (stejně jako na závěrečném programu).
Bylo fajn potkat zase kamarády a známé, užili jsme si program i tělocvičnu...jedinou kaňkou bylo již tradiční vítězství Sluníček. Ale čokolád a diplomů jsme i tak sklidili dost :-)
V neděli jsme se prošli centrem Prahy a pak jsme si vyzkoušeli plavbu kolem Karlova mostu, Čertovkou a dalších pražských památek. Kapitán naší lodi a průvodce v jedné osobě byl vzdělaný a zábavný pán, který navíc pocházel z Plzně! Kromě nás se plavby zúčastnili i kamarádi z Kladna (Zebry) a Karlových Varů (Součkovi). Užili jsme si to moc a uvidíme, jestli se příští rok dočkáme některého z témat, které jsme organizátorům navrhovali. že by třeba "cesta?"...

P.S. omlouváme se, ale fotek se nám sešlo opravdu hodně a zatím je nějak nad naše síly je promazat, ořezat apod. :-( Tak  zatím alespoň malá ochutnávka...

Skvrňanský trakař

4. října jsme pomáhali na stanovištích tradiční akce "Skvrňanský trakař". Dětí přišlo dost, akce se povedla a na závěr jsme si užili pohádku o včelích medvídcích... Pokud vás to zajímá, koukněte na fotky! jsou TADY

Karlovarská pečeť 2015

18.9.-20.9. jsme my Velbloudi a pár Broučků byli na potáborovce v Karlových Varech. Celý víkend jsme soutěžili po týmech, do kterých nás rozdělili v pátek organizátoři, na téma „O založení Karlových Varů“. Poté jsme každý dostali pítko na prameny a liháče. Každý si pítko vyzdobil, jak chtěl a jak se mu líbilo. V sobotu jsme ráno měli školku a poté normální pobožnost upravenou pro děti se speciálním hostem: Abrahamem. Pak bylo v jídelně uspořádané agapé. Odpoledne byla hra ve městě, cestou jsme ochutnávali prameny z našeho “pítka“ (tedy my, kteří jsme si ho nestihli rozbít). V noci jsme měli noční bojovku po týmech, kde byl i Karel IV. a jeho manželka a jiná strašidla. V neděli jsme hráli hru po cestě na vyhlídku Diana, odkud jsme jeli lanovkou dolů. Když jsme se všechny týmy vrátili, bylo vyhlášení výsledků a všichni spěchali domů. Celkem bylo 7 týmů, např. Kaolin nebo Mattoni. Vyhrála Vřídla, kde byl Pepa, Vítek, Táda, Andělka, Klárka, Martin a další. Výborně tam vařili, moc jsme si to užili. Nakonec jsme dostali spoustu cen, bylo to jak krásný sen. Přijeli jsme v pořádku a tak to píšu do řádků, víc mě toho nenapadá, tak to holt většinou dopadá. Tak hezký den budu psát zas za týden…

Vaše Zuzka

Tábor Hadovka 2015... aneb Robin Hood a jeho přátelé

Údolí říčky Hadovky ožilo (jako každý rok) začátkem července stavebním ruchem. Sešli se tu všichni ochotní přiložit ruku k dílu a začala stavba tábořiště. Letos pro změnu v úmorném vedru. Rekordy ovšem lámaly nejen teploty, ale i stavebníci, protože stavba byla bleskurychlá. A tak mnohem dřív, než ve čtvrtek 9. 7. bylo všechno nachystáno, aby tábor mohl začít.
Letos se z nás všech stali zbojníci a zbojnice, kteří v družině Robina Hooda bojovali za spravedlnost a víru proti lordu z Gisbornu.
Během tábora jsme si vyrobili oděv i zbraně, někteří z nás si vysloužili i nejrůznější řády Robina Hooda, kterými si přizdobili zbroj. 
Nejprve jsme ale trénovali  - stopování i zacházení se zbraněmi, později jsme vybojovali zlato i mnicha, zabránili jsme popravě Vítka z Melicharova a zachránili unesenou lady Mariannu. A v závěrečném boji zjistili, že víc než zlato je Boží požehnání. Díky němu jsme porazili padoucha s jeho lotry a vysvobodili krále Richarda, který úpěl ve strašlivé žaláři (ve skutečnosti jsme mu všichni trochu záviděli, protože na bojišti bylo ke 40° a v jeho kobce byl příjemný chládek :-)).
Závěrečná sobota tak byla ve znamení radosti. Padouch slíbil, že se napraví, Robin se mohl vrátit na své statky a všichni zbojníci byli pasování na rytíře. To vše jsme oslavili hostinou a turnajem na počest krále. Takže dokonalý happy end. Přišly i slzy dojetí, a to v okamžiku, kdy jsme se museli začít loučit a došlo nám, že se zase nějakou dobu neuvidíme.
Ale není třeba truchlit. Zatím můžeme vzpomínat nad fotkami a potkáme se v září na potáborovce!
A do té doby AHOJ!

Konec roku

Tak, a máme za sebou další rok :-)
13. června jsme společně s Broučky připravili pro rodiče, prarodiče a kamarády závěrečný program a 21. června jsme sjeli kousek Berounky od soutoku Mže s Radbúzou po Dolanský most. V pondělí jsme zavzpomínali na celý rok, pochutnali si na dobrůtkách a byl konec...
I když jenom na chvilku, protože 9. července začíná tábor. Takže se zase máme na co těšit.